Vítejte v mém digitálním archívu orienťáckých map!

K1 a K2 bez problémů. To jsem si teda myslela i o K3, ale mám na tom postupu skoro 1:30 ztrátu a nějak nemůžu přijít na to, jak se mi to povedlo. Možná to bylo nějákým mým váháním a zastavováním. Na K4 jsem si původně myslela, že půjdu po pěšince až na tu cestu, ale když jsem u toho hustníku viděla, jak strašně dokopce to vlastně je, přehodnotila jsem to, a ten traverz mi nepřišel špatný, dalo se tam běžet celkem hezky. Na K5 jsem trošku ulítávala doprava, ale naštěstí jsem jí pak viděla, takže z toho nebyla žádná větší chyba. K6 v pohodě, K7 taky. U ní jsem teda samozřejmě přemýšlela, jaké další volby by tam byly, ale nějak mi nepřijde, že by dávalo smysl jít to nějak jinak, než jsem to šla. K8 taky dobrý, při dohledávce mi určitě pomohlo, že to byla občerstvovačka a bylo tam hodně lidí, protože to teda byla rozhodně spíš jáma než údolí, tak bych jí jinak možná docela pohledala. 99,10,11 dobrý. Postup na K11 je teda dost cikcak, ale bylo to celkem mírumilovné co se týče stoupání a i ten traverz na začátku se dal běžet dobře. A musím říct, že mě docela nadchlo, když jsem se po odpojení z cesty na konci ocitla přímo u kontroly, to jsem ani nečekala :D. Na K12 jsem si už dopředu říkala, že to bude těžší kontrola, a moc jsem nevěděla, podle čeho jí mám najít, čím se na postupu řídit. Docela smutné je, že bych k ní asi bývala i došla, ale nebyla jsem si jistá, kde jsem a viděla jsem o kousek níž odbíhat lidi, tak jsem seběhla ke kontrole, která ale bohužel nebyla moje, a tam mi někdo poradil, kde jsem. Na K13 upřímně nevím, proč jsem se v jednu chvíli tak stočila, možná se mi už prostě nechtělo dokopce. Naštěstí ale byla vidět ta oplocenka, tak jem se pak srovnala zpátky.

Sice ne úplně závodním tempem, ale docela užitý, i když to místy šíleně klouzalo. Jednoduchý postup na K1 mě docela potěšil, takže ta byla bez problémů stejně jako K2, kde jsem využila pěšinku, která možná na fotce není moc vidět (to kdyby někoho zajímalo, proč tam na te GPSce je takový zub:)). Na K3 většina postupu v pohodě, hlídala jsem si, kterým jdu údolíčkem, ale tu zídku, co tam měla být, jsem vůbec neviděla a musela jsem proběhnout nedaleko od kontroly, tak jsem se tam trochu zamotala. K4 je trochu zvláštní případ. Můj první plán byl jít tak, jak jsem šla, ale už chvíli po tom, co jsem odbočila na ten průsek jsem si říkala, proč jsem to proboha nevzala až k tomu krmelci. Trochu jsem zazmatkovala a rozhodla se, že musím jít co nejdřív k té louce a pak to seběhnout podél ní, abych tu kontrolu zvládla dohledat. Zpětně mi to taky přijde jako hloupost, mohla jsem zůstat dýl na průseku a pak jít jen kousek svahem traverz. Kontrolu jsem sice našla dobře, ale ten konec postupu byl (v mém podání) hrozně pomalý. K6,7 bez problémů, K8 mi našla nějaká paní, K9,10,11 taky v pohodě. Při odběhu na K12 jsem si to sice suverénně namířila do jediného podrostu v okolí, ale jinak dobrý :D. Zbytek trati už asi taky v pohodě, možná jen na K15 to šlo vzít kolem lomu zprava, ale takhle tam alespoň nebylo tolik těch malých cestiček, které mě celkem mátly.

Chyba na K1, špatný směr odběhu od K7, ale jinak asi celkem v pohodě, akorát teda po mém sobotním výkonu moc nebyla motivace, takže místy dost výletním tempem.

Tak tohle byla opravdu zábava :\. Po cestě na K1 trochu váhání (všichni běželi jinam než já) a zasekání se v bordelu, ale vlastně podle plánu. Na K2 jsem seběhla víc doprava (původně jsem chtěla jít přes ten bílý les), ale na cestu jsem se dostala i tak a po ní už to šlo. K3 a K4 v pohodě, podle plánu. Na K5 jsem šla taky podle plánu, ale měla jsem dost dilema, jestli to nejít zezdola. Ta moje varianta byla úplně v pohodě, akorát ten průsek na konci by zvládl proběhnout možná tak někdo měřící půl metru, já jsem se tam plazila pod ostružinama. Na K6 se mi nepovedl konec postupu. Na začátku jsem hezky běžela bílým pruhem lesa přesně, jak jsem chtěla, ale pak jsem měla od větvení cesty a průseku trochu špatný směr, a hned z toho byla několikaminutová chyba. K7 (skoro) dobrý, jen jsem jí trochu přeběhla. U K8 jsem taky mohla mít trochu lepší směr, ale vzhledem k tomu, co přijde teď, to bylo úplně jedno. No, a teď už přichází můj oblíbený postup a příčina mého psychického zhroucení :). Skoro celý postup na K9 úplně v pohodě, ale pak jsem přeběhla odbočující průsek. Někde v tom hustníku mi to došlo, ale říkala jsem si ,,nevadí, prostě dojdu nahoru na tu cestu a odbočím z ní". Jenže jsem si nehlídala směr a pořádně nevnímala vrstevnice, takže následovalo luxusní bloudění a 26minutová ztráta na postupu :). Na K10 jsem rozhodně nechtěla jít takhle blbě dolů a zas nahoru, ale snad empatický čtenář pochopí, že už jsem byla fakt zoufalá a úplně mimo.

Kdyby trať končila diváckou, tak by to bylo ideální. Do té doby jsem běžela celkem čistě, šla jsem místy fakt na sebe, takže jsem se nenechala stáhnout nikam do háje, takže s touhle částí bych byla i celkem spokojená. Pak jsem ale definitivně vychcípala v kopci po diváckém úseku. Pár kontrol v pytlíku jsem ještě zvládala, ale pak už jsem se prostě asi nezvládala soustředit, takže na postupu na K17 jsem si to úplně přestala hlídat a hrozně jsem se divila, když jsem skončila na cizí farstě. Pak jsem ještě pokazila K18, kde jsem se taky vůbec nesoustředila a skončila jsem na jedničce, ale vůbec mi to nedošlo, tak jsem prostě běžela dál a doufala. Asi to bylo trochu kvůli kombinaci s včerejškem, ale bylo to na mě moc dlouhý, už na začátku se mi neběželo úplně nejlíp, ale po té divácké už mi fakt totálně došlo.

Celý závod bych popsala ,,Když jsou nohy rychlejší než hlava". Nestíhala jsem moc mapovat dopředu, hodně jsem zmatkovala a zastavovala se. Ze začátku to ještě šlo, protože byl mapově jednodušší, takže jsem to většinou zvládala (akorát na K5 jsem chtěla proběhnout tím žlutým pruhem mezi těmi záhony, ale znervóznil mě pořadatel, který tam seděl, tak jsem to radši oběhla, což ale bylo zbytečné). Od K7 už jsem ale nestíhala fakt extrémně, což se projevilo především častým zastavováním a váháním a nebo třeba taky po cestě na K11, kde jsem postup vymýšlela na poslední chvíli a sice tahle varianta možná byla o něco kratší, ale taky tak trochu stísněná a hlavně komplikovanější, což pro mě v tuhle chvíli rozhodně nebylo ideální.

Začátek v pohodě- s balíkem, ale pohlídaný (akorát na postupu na K4 jsem na začátku ulítla trochu moc doleva). Na K9 s balíkem, ale nepohlídaný, takže jsem skončila na špatné farstě. Pak několik kontrol OK, ale na K14 jsem zase ulítla na špatnou farstu a nějakou chvíli mi trvalo, než mi to došlo. Zbytek trati už pak asi v pořádku

Na K1 podle plánu, na K2 jsem se stočila moc doprava (chtěla jsem jít mezi těmi srázky), ale došlo mi to podle toho kamenitého údolíčka, takže jsem se srovnala zpátky. Na K3 taky v podstatě podle plánu. Na K4 první půlka podle plánu, ale chtěla jsem se víc držet té louky a nabíhat to víc přímo. takhle jsem si fakt nebyla jistá odkud do toho hustníku vlastně nabíhám a měla jsem spíš štěstí, že jsem tu kontrolu našla. Na K5 víceméně podle plánu, jen jsem chtěla jít na tu cestu trochu víc přímo, ale svezla jsem se kousek rýhou, která sice vedla víc doprava, ale dalo se v ní běžet. K6 v pohodě, na K7 jsem si nebyla vůbec jistá s dohledávkou, ale nakonec jsem jí našla celkem brzo (taky jem se tam poprvé potkala s nadávajícím Tomasérem). Na K8 jsem šla taky vlastně podle plánu, protože jsem chtěla jít podél toho srázu, ale teda asi to nebylo ideální, protože jsem tam musela docela šplhat přes balvany. K9 zhruba podobný problém jako na K8- bylo tam hodně balvanů a než jsem se sesunula dolů ze srázu ku kontrole, docela mi to trvalo. K10 špatný. Jako, v zásadě jsem šla celou dobu zhruba tak, jak jsem chtěla, ale vůbec jsem si to na začátku nepohlídala, takže když jsem potkala 1. cizí kontrolu, jenom jsem tipovala, kde bych zhruba mohla být, a že asi musím jít ještě dál. Pak jsem potkala ještě jednu cizí kontrolu (a nadávajícího Tomaséra podruhé) a zase jsem si vůbec nebyla jistá, kde jsem, ale říkala jsem si "no...asi musím jít ještě dál". Naštěstí jsem jí pak už našla, ale mohlo to dopadnout hodně špatně. Taky mě u tohohle postupu vůbec nenapadla varianta, kterou mi navrhla až doma mamka: "a nebylo by to lepší jít po těch cestách?". Jo, myslím, že bylo. Na K11 podle plánu, K12 taky v pohodě (ani jsem si nemyslela, že tak vzorně držím směr :D). K13 v zásadě taky v pohodě, jenom nejistota chvíli potom co jsem vběhla do lesa. Na K14 jsem už trochu vypnula, ale viděla jsem od ní odbíhat lidi, takže jsem jí našla v pohodě. Celkově bych řekla, že jsem si to často nestíhala dostatečně domapovávat, protože jsem fakt hodněkrát neměla naplánovanou dohledávku a měla jsem spíš většinou jenom štěstí, že jsem ty kontroly našla celkem brzy.

Chyba hned na K1- problém s dohledávkou, nebyla jsem si jistá, kde přesně jsem a měla jsem pořád pocit, že musím víc stoupat. Další problém na K9- prostě jsem běžela a najednou tam byla nějaká cizí kontrola a u ní pěšina a já jsem zazmatkovala a myslela jsem, že to je možná ta cesta. Zbytek už asi OK

Víceméně bez větších chyb, ale prostě extrémně pomalu. Na K5 jsem se stočila jinam, než jsem původně chtěla (=jít déle po té louce), ale vyšlo to i tak, jenom to asi bylo pomalejší. Na K8 jsem se vydal z cesty po něčem, co se tvářilo jako pěšina, ale pa chvilce to zmizelo. Ale jinak vlastně bez větších chyb, jenom fakt hrozně pomalu

Říkala jsem si, že se zkusím nezastavit na mapáči, že ten postup na K1 zvládnu bez toho..... Nezvladla jsem :D. Kdybych bývala zastavila, mohla jsem si ušetřit tak 2-3 minuty, tak ponaučení pro příště no. Zbytek trati v zásadě bez větších chyb, jenom neustálá nervozita. Ale tahle etapa se mi moc líbila

K1 a K2 asi víceméně OK, jen nejistota. Na K3 trochu nepohlídaná dohledávka. Na K5 jsem dost dlouho nevěděla, kudy chci vlastně jít. Myslela jsem, že půjdu nějak zleva kopce, ale když jsem si po nějaké době bezmyšlenkovitého lezení nahoru uvědomila, že jsem ho už vlastně skoro celý vylezla, tak jsem šla prostě rovně (a musím říct, že je to na moje poměry dost luxusní čára :D). Na K6 jsem se začala moc brzo radovat z toho, že jsem už na té loučce a stočila jsem se špatným směrem, načež jsem si ještě spletla údolíčka. Na K7 jsem sice měla plán, ale pak jsem se na začátku nějak zamotala v tom, kde ještě vede pěšina a kde už ne, takže když jsem doběhla na tu cestu, radši jsem šla až k tomu žlutému závrtu, abych se ujistila kde jsem. Na K8 jsem se na začátku dost stočila, ale tak na cestu jsem se dostala i tak žejo. Pak jsem tam ještě udělala ten zub těsně před kontrolou, protože jsem měla pocit, že tam vede ta pěšinka a nějak jsem prostě zazmatkovala. K9 asi nakonec dopadla ještě docela v pohodě, ale neměla jsem to moc pod kontrolou, protože jsem chvilku po seběhnutí z cesty ztratila tu pěšinku a pak jsem prostě jenom šla a doufala, že to nějak dopadne (hodně dobrá taktika, já vím). Na K12 jsem si hlídala objekty kolem, ale podběhla jsem jí a zastavil mě až ten závrt. No, a do cíle jsem to už nějak zvladla

Celou dobu hodně nejistoty, ale ze začátku ani ne moc chyb. Asi největší chyba na K11- na začátku nepohlídaný směr, a pak už jsem se tam tak motala, že jsem nevěděla, odkud jsem přišla. zachránilo mě až to, když jsem se (aniž bych věděla jak) vrátila na K10 a šla celý postup znovu. Další chyba na K13- zhruba do půlky postupu jsem to měla pod kontrolou, hlídala jsem si objekty kolem sebe, ale pak jsem začala koukat na lidi kolem, přestala jsem hlídat, kterým směrem vede prošlapaná pěšinka, a už jsem byla u cizí kontroly. Zbytek už OK