MČR klasika Neslovice Q (10.06.2023)

Tak tohle byla opravdu zábava :\. Po cestě na K1 trochu váhání (všichni běželi jinam než já) a zasekání se v bordelu, ale vlastně podle plánu. Na K2 jsem seběhla víc doprava (původně jsem chtěla jít přes ten bílý les), ale na cestu jsem se dostala i tak a po ní už to šlo. K3 a K4 v pohodě, podle plánu. Na K5 jsem šla taky podle plánu, ale měla jsem dost dilema, jestli to nejít zezdola. Ta moje varianta byla úplně v pohodě, akorát ten průsek na konci by zvládl proběhnout možná tak někdo měřící půl metru, já jsem se tam plazila pod ostružinama. Na K6 se mi nepovedl konec postupu. Na začátku jsem hezky běžela bílým pruhem lesa přesně, jak jsem chtěla, ale pak jsem měla od větvení cesty a průseku trochu špatný směr, a hned z toho byla několikaminutová chyba. K7 (skoro) dobrý, jen jsem jí trochu přeběhla. U K8 jsem taky mohla mít trochu lepší směr, ale vzhledem k tomu, co přijde teď, to bylo úplně jedno. No, a teď už přichází můj oblíbený postup a příčina mého psychického zhroucení :). Skoro celý postup na K9 úplně v pohodě, ale pak jsem přeběhla odbočující průsek. Někde v tom hustníku mi to došlo, ale říkala jsem si ,,nevadí, prostě dojdu nahoru na tu cestu a odbočím z ní". Jenže jsem si nehlídala směr a pořádně nevnímala vrstevnice, takže následovalo luxusní bloudění a 26minutová ztráta na postupu :). Na K10 jsem rozhodně nechtěla jít takhle blbě dolů a zas nahoru, ale snad empatický čtenář pochopí, že už jsem byla fakt zoufalá a úplně mimo.