Boháňka MČR noční D45 (13.04.2019)

Na závod jsem se docela těšila, navnaděná loňskem, ale to jsem netušila, co mě čeká. Ze začátku to celkem šlo. Pak přišla 3K. Plán byl jít po tom rozhraní přímo ke kontrole, ale tam to bylo tak nejasné a zarostlé, že jsem se raději vrátila nahoru, našla oplocenku a pak si všimla průseku. Dál až na probírání se hustníkama to šlo. Na 6K jsem raději šla více dolů, abych to nervala tím hustníkem, protože tu cestu bych asi nenašla. Na 8K už mi docházely síly a začlo probírání se přes hromadů klacků a děr po těžbě. Chtěla jsem jít směr louka, ale pak jsem zvolila tu cestu. Na 11K jsem nadávala, už jsem necítila nohy, všude samý klacek, hnus a fialové tečky. Na 12K jsem vůbec nevěděla kudy, vznikla tam nová paseka a to mě zmátlo, ve dne byl vidět ten krmelec, ale v noci prd. Závod mě sklamal, čekala jsem lepší les. Když není vidět, kam člověk šlape, není to nic moc.