Štěpán Kožina, Emča Bulířová, Vilda Štrait, Pája Šimšová, Hanička Malečková, Dan Bolehovský, Dorotka Tichá a Martin Šimša. To jsou jména nových mistrů republiky oblastních výběrů žactva.
Po roce se to opět povedlo! Praha za sebou nechala všechny soupeře a se solidním náskokem 5 minut a 18 vteřin si s velkým přehledem doběhla pro mistrovský titul. K skvělému vítězství pražských žáků se přidali i členové žákovského mixu, kteří také vystoupali na nejvyšší stupínek (a dostali stejnou hromadu koláčů jako vítězné družstvo). V sobotních štafetách zase PraŽáci ve všech žákovských kategoriích získali medaile, když štafeta ve složení Emča Bulířová, Jolča Štraitová a Dorotka Tichá ovládla kategorii D14. Kluci v H12 (Honza Melišík, Vilda Štrait a Dan Bolehovský) si doběhli pro druhé místo, pozadu nezůstali ani kluci H14 (Štěpán Kožina, Martin Kabát, Kuba Hřivna), když obsadili třetí příčku. Zkrátka byl to skvělý víkend pro pražské žáky…
Jak probíhala příprava na štafetový víkend popisuje Emča Bulířová
Letošního USK open soustředění se zúčastnilo sedm středních (Máťa, Tonda, Šíma, Jácha, Honza, Kuba a Emča) a jeden člen velké skupinky – Bára. A taky Kuba Randsdorf jako trenér. Sraz jsme měli ve čtvrtek 28. září v 9:30 u hradu Kost, kde jsme běželi testovací trénink. Odpoledne jsme běželi trénink po dvojicích, kde jsme se střídali v navigaci k jednotlivým kontrolám. Starší tento trénink běželi na vrstevnicovce. V pátek dopoledne jsme běželi downhill middle a po obědě jsme šli na hru. Večer nás ještě čekal vydatný nočák. V sobotu 30. září jsme dopoledne běhali terénem a kreslili jsme si mapy na odpolední okruhy. Okruhy s názvy Gauguin, Dalí, Rembrandt, Picasso a Michelangelo jsme si odpoledne vážně zaběhli, ale nebylo to vůbec lehké, protože jsme si do mapy směli zakreslit jen nejdůležitější objekty. Ještě před nedělním odjezdem jsme si stihli zaběhnout štafetky, které „překvapivě“ vyhráli Klárka Zakouřilová s Martinem Šimšou. Na závěr musím říci, že mě a Báru naučil Kuba vyčítat GPS hodinky – děkujeme. Snad to na družstvech budeme ještě umět…
Naladění ze soustředění jsme v sobotu brzy ráno nasedli do autobusu směr Moravský Karlov. Celou cestu bylo hezky, ale čím jsme jeli výš, počasí se zamračavalo. Po příjezdu na točnu autobusů vzdálenou skoro dva kilometry od shromaždiště nás čekal náročný výšlap do centra závodu. Aréna byla moc pěkná, jedna z nejlepších, co si pamatuji. Na shromaždiště jsme přišli kolem půl jedenácté, takže jen tak tak, aby se všechno stihlo zařídit. Hned pět minut po chlapech měly startovat holky D14, tudíž nebylo moc času. Všechno se ale celkem vklidu stihlo, a tak mohli všichni pražští žáci i dvě tretrácké štafety (dorostenecká – Ondra Měšťan, Martin Melišík, Jára Sladkovský, ženská – Gabča Šimůnková, Anička Hermannová, Katka Zamazalová) včas odstartovat.
Na první úsek D14 byla nominována Emča. Věděl jsem, že by mohla proběhnout diváckým úsekem velmi brzy, ale to, co předvedla, bylo daleko za očekáváním. Na diváckém úseku se objevila úplně jako první závodnice s více než dvouminutovým náskokem. Když dobíhala do cíle, organizátoři ani komentátor na to ještě ani nebyli připraveni, jak byla rychlá. Svůj náskok v pytlíku ještě navýšila na 3 a půl minuty a připravila pro Jolču Štraitovou a Dorotku Tichou dost luxusní pozici, která nakonec vyústila ve vítězství o rovných 9 minut.
První úsek v sobotu běžela většina tretráků. Skvěle ho měl rozběhnutý i Honzík Melišík, který dlouho celý závod vedl, ale kousek před diváckým úsekem vyrobil dvouminutovou chybu, která ho stála lepší výsledek než 9. místo. Do cíle prvního úseku doběhl se ztrátou necelých dvou minut na vítěze. Skvěle ho ovšem dokázaly podržet další dva úseky štafety, když to Vilda Štrait vytáhl z deváté na druhou příčku a Dan Bolehovský ji po skvělém výkonu udržel.
V sobotu se na prvním úseku dařilo i Šimonovi Tůmovi, který sice zaběhl až šestnáctý čas, ale se ztrátou tři minuty na hlavní pole závodu. Naopak pro Jáchyma Bulíře nebyl první úsek tím pravým, což ukázal o den později skvělým výkonem na třetím úseku družstva. Terka Měšťanová si poprvé vyzkoušela republikové štafety, to jsou zkušenosti k nezaplacení.
Tretrácká dorostenecká štafeta skončila v těžké konkurenci 31. z 35., když nejlépe zaběhl Martin Melišík, který tam podle svých slov taky dost nechal. Ženy výborně rozběhla Gabča Šimůnková (po prvním úseku sedmnáctá) a po úsecích Aničky Hermannové a Katky Zamazalové skončili dvacáté osmé.
Zatímco štafety závodící za Tretru nedaly dohromady družstvo a jely v sobotu zpátky domů, pražské žáky čekal následující den vrchol sezóny. Na něj jsme se spolu s celou výpravou vyjeli připravovat do Heřmanic, kde kromě protažení po závodě proběhlo lakování nehtů, rozdávání nárámků a velká týmová porada, na které se stanovilo, že každý ze sebe zítra musí dostat všechno (po stránce mapové i fyzické). A každého asi toho večera napadlo, že by bylo perfektní, to vítězství obhájit!
Plní elánu a výborné snídaně jsme odjížděli ráno zpět šlapat kopec ke shromaždišti. Tentokrát již stany stály (i když ten tretrácký moc ne), počasí bylo ještě horší než v sobotu, ale to, co se dělo poté (a místní svařák) nám vlévali do žil tolik adrenalinu, že si ze závodů rozhodně neodnáším vzpomínku, že to byly ty závody, kde hodně pršelo…
První úsek byla bomba! A to opravdu velká! Do cíle sice jako první doběhl závodník Západočeské oblasti, ale hned za ním byl stíhán pražským druhým (Dominik Průša) a prvním (Štěpán Kožina) družstvem. Výborně rozběhnuto mělo i třetí družstvo, když Jarda Sedláček doběhl na sedmé pozici minutu za nimi. Franta Čtrnáct byl o další dvě minuty zpět. No, to by nás nenapadlo ani ve snu. V mixech běžel první úsek Šimon Tůma a dal tak dobrý základ k vítězství v této kategorii.
Na druhý úsek šla Bára Smolková (2. družstvo) s Emčou Bulířovou (1. družstvo), vybíhaly asi deset vteřin za sebou v pořadí, v jakém jsem je napsal. V cíli mi poté vyprávěly, že spolu hrozně dlouho nemohly najít své mapy. Poté se ovšem rozdělily na první kontrolu a v lese kupily chyby. Obě dvě však ukázaly, že už jsou schopné chybu dostat pod kontrolu. Tři minuty, které tam nechala Emča, jí připravily o pozici před Jihomoravskou oblastí. Zato doposud vedoucí Západočeská oblast na druhém úseku chybovala ještě víc… Emča proběhla diváckým úsekem na druhém místě. Hned za ní byla ovšem velmi početná skupinka složená z dalších oblastí. Bára byla ještě o dvě minuty dále, ale stejně je to stále super.
V pytlíku dokázala Emča vymáčknout poslední zbytky sil a přes veškeré problémy a nepříliš dobrý čas v porovnání s ostatními závodnicemi (na své poměry) ukázala velkou zkušenost a taktickou vyspělost, když předává pražské družstvo na první pozici! Bára donáší 2. družstvo na devátém místě, v kontaktu na čelo. Výkon Emči a Báry se ukazuje jako velmi dobrý vzhledem k tomu, co za věci se kolem nich na úseku děly.
Navazují na něj oba třetí úseky – Vilda Štrait a Jáchym Bulíř. Vilda čtvrtým časem na úseku drží Prahu v průběžném vedení a Jáchym zabíhá jeden z nejlepších výkonů sezóny, když pražské družstvo vytahuje z devátého na čtvrté místo.
V následujících úsecích se mělo všechno lámat. Pokud má někde Praha slabinu, tak je to v holkách D12. Tato teze se ovšem nepotvrdila. Pája Šimšová udržela nervy a zaběhla výborně. Sice to po úseku byla průběžná třetí příčka, ale ztráta třicet vteřin na první s vědomím, co za kapacity máme na posledních úsecích, to byla velmi slibná pozice. Druhé pražské družstvo se bohužel pomalu propadávalo, přestože výkony holek, které stále ještě běhají desítky, byly velmi dobré.
Pája Šimšová předávala Haničce Malečkové, která zaběhla rovněž velmi slušně. Sedmý čas na úseku stačil jen na průběžné čtvrté místo se ztrátou dvě minuty na Valašskou oblast. Ale to naše družstvo ještě mělo ty největší trumfy v záloze…
Už na šestém úseku vše otočil v náš prospěch Dan Bolehovský, který hokejovou terminologií řečeno, vstřelil vítězný gól. Ze čtvrtého místa, po výkonu z říše snů a nejlepším časem na úseku, posunul pražské družstvo do vedení s náskokem 45 vteřin na Západočeskou oblast.
V tuhle chvíli už jsem si v duchu řekl, že by to mělo vyjít. Dorotka Tichá na předposledním úseku zaběhla opět výborně a náskok navýšila na více než dvě minuty před Západočeskou oblastí. Pomalu dotahovala i Východočeská oblast, která na třetí pozici ztrácela 6 minut.
Skvělá pozice pro finišmena Martina Šimšu, který si mohl dovolit zaběhnout na jistotu a druhým časem na úseku si doběhl pro svůj druhý titul Mistra České republiky oblastních výběru žactva.
Pražské družstvo opět po roce obhájilo pozici nejlepšího oblastního výběru v republice! Velkou zásluhu na tom mají trenéři Dominika Plochová a Vašek Zakouřil, kteří se velmi intenzivně snaží pražský žákovský orienťák posouvat dál. Pravidelná soustředění, jednotlivé tréninky, spousta naběhaných kilometrů a skvělá parta, to vše stojí za obhajobou titulu.
Pražští žáci na nejvyšším stupínku
Celý víkend nelze hodnotit jinak než jako maximálně podařený. Ač výsledky v tomto věku ještě tolik neznamenají, každé vítězství přináší radost a motivaci do dalšího tréninku.
Kuba Ransdorf
Článek na žákovském webu
Články z webu USK – mail Dominiky a dodatek Vaška, reportáž Michala Průši