Letošní rok bylo soustředění opravdu povedené, ale brutální, jelikož totalita byla v Poslední Míli vidět na každém kroku 😊😊
V den příjezdu jsme se seznámili s místním lesem krátkým nenáročným tréninkem a poznali tak, že se máme opravdu na co těšit. Večer nás čekal volební program a následně i samotné volby jednotlivých stran. Strana NE 2017 byla tvořena trenéry a my jsme tvořili strany STB, LSD, Stranu Zelených, Yellowstone a Modrou stranu síly. Každá strana si měla při volebním programu objasnit, co pro ně znamená např. téma rozcvičky (povinné, dobrovolné apod.). Nechyběly samozřejmě ani debaty, ale celé volby nakonec skončily ,,nečekaně“ výhrou NE 2017. Po odchodu z večerního programu si všechny děti lámaly hlavu nad tím, jak je možné, že když byly tři, co házely do krabice oranžový lísteček, proč tedy vypadli lístečky jen dva …Záhada…
Nádherné nedělní ráno všechny vyhnalo na ranní koupání. Dopolední trénink měli malí, menší střední a větší střední normální závod na natrénování seběhu a velcí spolu s největšími měli něco jako okruhy tzn. vyběhnout cca 60 výškových na mapový start a pak tak 0,6 km dlouhý seběh se třemi kontrolami. A takhle třeba 4krát 😊 Po tréninku jsme se posílili dobrým obědem a odpoledne nás čekala hra, v níž jsme měli sbírat papírky a produkty a ,,peníze“ ze získaných produktů, které samozřejmě šly do banky Systému. V noci z neděle na pondělí nás čekalo branné cvičení. Museli jsme jít podél pásky, která nás ovšem dovedla až do bažin a k mostku nad potokem, který jsme museli podlézt. Ovšem ne všichni to podlezli podle představ Systému 😊 Potom jsme ještě šli chvíli s plynovou maskou a do cíle.
Pondělní dopoledne nám opravdu zavařilo mozkové závity. Hra ,,Přesun zlata“ byla na logické přemýšlení, takže myslím, že nikdo z nás z toho nebyl zrovna nadšený 😊 nejdříve jsme museli donést na ,,startovní čáru“ všech osm jinak velkých ,,cihel“ naší barvy a postavit z toho pyramidu. Pak tuto pyramidu přemístit na další linii s tím, že větší cihla se nesměla položit na menší a k dispozici jsme měli ještě jedno odkladové místo mezi dvěma čárami. Soupeřili proti nám i NE 2017, kteří to měli asi za 46 minut hotové, ostatní týmy se pohybovali v rozmezí jedné až dvou a půl hodiny. Odpoledne byl pro větší střední a starší na programu azimuták. Velkým a největším vedla trať až na zrádné kamenné pole pod Malinskou skálou. Byl to opravdu moc pěkný závod 😊 Večer jsme se vzdělávali s Helou, která nám říkala něco o různých lidech stíhaných Nacisty.. Myslím, že malým dětem se to mooc líbilo 😊 Ale ještě před večerním programem byly za výsměšné plakáty a následné ,,omluvné“ dopisy potrestáni tři odpůrci Velkého Bratra (já, Emča a Hanka R.– my se za to NESTYDÍME!! 😊 ).
Brzy ráno z pondělí na úterý se všichni stateční dobrovolníci z velkých vydali do lesa na hru Stalker, která byla velice mokrá a na konci nás čekalo ještě jedno (ne)milé překvapení 😊
V úterý dopoledne jsme se vydali na trénink – pro mladší normální, pro velký a největší paměták!! Já osobně jsem to totálně podělala, když jsem to zabednila hned na druhou kontrolu a najednou jsem se objevila na sedmé 😊 Ostatním se to myslím docela povedlo 😊 Odpolední hra teda ale určitě stála za to. Čistka se jmenovala pro to, že po lese byly rozmístěné zatykače různých lidí, jednoho z nich jsme si museli vybrat a chytit ho, přičemž chycení se museli dostavit do ,,vězení“ a odpykat si trest určený Systémem. Tento den se stal další zásah proti Velkému Bratrovi.. A tentokrát jsme to nebyly jen my tři, ale přidali se k nám další posily 😊
Středeční rozcvička byla pro většinu suchá, jen několik odpůrců systému si muselo odpykat svůj trest a bylo hozeno i v oblečení do vody 😊 Na dopolední hře jsme se v našich stranách rozdělili na legální a nelegální prodavače. Legální prodavači prodávali materiál Systému a nemohli být chyceni, ale nelegální prodávali své zboží na černý trh a za to mohli být stíháni – chyceni. To byla taky skvělá hra, i když ne tak náročná. Na odpoledne nám Michal připravil middle v krásném lese poblíž Malinské skály. A stavění hráze v potoce u startu (a cíle) samozřejmě také nesmělo chybět 😊
A v noci výsadek. Někteří se toho možná báli, někdo nevěděl, co to je a někdo se na to těšil. Já jsem šla s Ončou Popovou a zážitků z této noci máme hodně. Např. kdykoliv jsme zaslechly blížící se auto, skočili jsme do příkopu nebo do keře a čekali až přejede 😊 Nejlepší ale bylo, když jsme ve Svratce potkali dva divný chlápky, kteří mířili tak trochu našim směrem. Já jsem se hrozně bála, a tak mě nenapadlo udělat nic jiného než začít křičet někam do ulice: ,,Tati! Tati, tak na nás počkej, ne!?“ Chlápci se ohlédli a šli si po svých. A my jsme zdrhali. Pro jistotu 😊 Dorazily jsme někdy kolem 0:20 a v cíli (v kempu) jsme byly čtvrtý.
Na čtvrtek byl naplánovaný celodeňák, ale problém byl v tom, že jsme nejdřív zdlouhavým přemýšlením a luštěním museli zjistit, kam máme jít dál a co tam na nás čeká. Trvalo nám asi hodinu a půl než jsme to rozluštili, já jsem se do toho teda fakt úplně zamotala 😊 Tak jsme vyrazili na Malinskou skálu, kde jsme se potkali s Kubou V. a ten nám poradil, jak svrhnout členy Systému – dostali jsme mapu kempu, na které jsme měli zakresleny umístění dvou lidí ze Systému na zítřek. A dál prý máme pokračovat k Devíti skalám. Po cestě jsme splnili pár úkolů, které nám zadali dospělí. Náš tým dorazil jako poslední 😊 někdy před třetí hodinou. Pak už jen návrat do kempu. Večerní diskotéka byla pro některé možná nezábavná, ale jak jsem tak viděla, tak hodně lidí (včetně mě) si to teda hodně užívalo 😊 Měli jsme ještě před ní zahrát cca pěti minutovou scénku (každý tým zvlášť) o uctívání Velkého Bratra. Jenže se to nějak zvrtlo, Zahráli jsme to spíš o svrhnutí VB a unesli dva členy Systému a nařídili podmínky k vrácení – např. po celé soustředění jsme měli všichni nedostatek kofoly (kofeiny 😊 ) ☹ . Podmínky tak nějak přijaty. Spokojenost 😊
Až do teď nám počasí přálo, ale v pátek už od rána pršelo, ale nenechali jsme se tím odradit, takže jsme měli dopoledne odbočovák – pro velké a největší, pro mladší normální závod. Hrozně to klouzalo ale jinak moc pěkný trénink 😊 A páteční odpoledne se stalo osudovým pro VB a celý Systém. Rozdělili jsme se do pěti týmu, v nichž byli vždy alespoň dva od každé barvy a rozdělili si, jaký tým půjde za jakým trenérem. Ti, co šli např. k Tondovi museli naplnit 5 kyblíků vodou neošetřenou člověkem (vodou z louže, deštovou apod.), u Marka to bylo asi nejhorší, protože ten si v klídku plaval na lodičce s deštníčkem v rybníce a čtyři dobrovolníci k němu museli doplavat, zjistit co chce, donést mu skleničku vody a plavat zpět. A to bylo asi 15 stupnů.. Nakonec se nám podařilo Systém svrhnout a večer jsme měli prakticky volný program. S dalšími lidmi z větších středních jsme si řekli, že bychom si dali ještě nočák (jako by toho nebylo málo 😊 ) a Ondra M. byl ochotný ho pro nás udělat a postavit. Děkujeme 😊 . Až na dva závodníky jsme na sebe všichni počkali a šli a běželi jsme to společně, ale byla to sranda 😊
V sobotu v den odjezdu ☹ byly štafety, které stavěl Šimon Tůma. Musím říct, že se mu fakt povedli 😊 Pár lidí přeci jen vyběhlo na hanba startu, ale povzbuzováni svým fanclubem doběhli i poslední, pak oběd a jelo se domů.
Myslím, že jménem všech bych chtěla poděkovat ještě jednou za skvělé soustředění 😊 Všichni jsme si to užili a doufám a předpokládám, že nám nic nebude stát v cestě si to užít i příště 😊
Bára Smolková 😊