Podzimní část sezóny je letos, jako už tradičně každý rok, zakončena dvěma mistrovskými víkendy. Jsou to poslední závody, kde se ještě sejdou orienťáci z celé republiky, aby ze sebe vymáčkli zbytky sil po předlouhé sezóně a zabojovali o co nejlepší výsledek (popřípadě mistrovské tituly a medaile, ale k takovým ambicím se nikdo z nás ještě nedopracoval :)). Po nich přijdou už jen nějaké ty pražské žebříčky a pak už zima, odpočinek od lampionování a samozřejmě poctivý trénink na další rok, že jo? 😉 Nejprve je na pořadu MČR na klasické trati a hned víkend poté se bojuje o tituly ve štafetách a klubových družstvech. No a tak jsme vyrazili o víkendu 1. – 2. 10. do Pusté Rybné na Vysočině, abychom se teda o nějaký ten důstojný výsledek v posledním závodě hodnoceném do žebříčku A pokusili.

mir_6127

V sobotu nás čekala kvalifikace. Už při analýze závodního prostoru před samotným MČR nám došlo, že terén nebude moc zajímavý a rozhodně ne nijak brutálně kopcovitý, takže nás ani zas tak moc nepřekvapilo, že volby postupů moc nebyly a v 99% případů to prostě nejrychlejší bylo stylem „rovně co nejblíž čáře a rvi to“ 🙂 Člověk tam marně hledal nějaký chyták, a říkal si, kdy už přijde ta zásadní volba, co rozhodne o jeho úspěchu nebo neúspěchu (rozuměj postupu do toho a onoho vysněného finále), a ono nějak nic. Přesto se tam daly udělat pěkně velký a pitomý chyby (já bych mohla vyprávět). No a jak že se nám dařilo? Dorka (D16) na postup do finále A určitě měla, ale tvrdila, že prý chce jít večer do tanečních, takže potřebuje v neděli jet brzo domů a A finále startují pozdě (tss, to je výmluva co? Nechci ji ale nějak pomlouvat, do teď nevím, jestli fakt nepostoupila schválně nebo ne :D) Já jsem se snažila dodržet heslo „rvi to, co to jde“ a i přes velkou 4 minutovou chybu se mi podařilo do Áčka probojovat, což mě velmi příjemně překvapilo. Holky v D21 se shodně dostaly do C a v neděli si tak mohly střihnout pěkný souboj 🙂 Ondra (H16) byl po nemoci, což ho trochu limitovalo a skončil v C, stejně jako Kuba R. v H18. Kuba V. se v juniorech pokoušel rozběhat svůj nedávno zvrklý kotník, ale pokus úspěšný bohužel moc nebyl a skončil 10 kilákovou procházkou po lese. Kuba M. si v dospělých vyběhl postup do B a byl náramně spokojený, Víťa si v neděli zaběhl D. Pozadu ale nezůstali ani veteráni! Do A finále se suprovým 10. místem v D55 probojovala paní Vavrušová, která jinak běhá fakt dobře a rychle nejrůznější silniční a podobné závody a k orienťáku si odskočila po docela dlouhé době.

Před nedělními boji jsme se náležitě posilnili večeří (jak je v poslední době naším dobrým zvykem :D) ve výborné hospodě na náměstí v Poličce. Dorka si zase stěžovala, že vždycky vyberem tu nejdražší hospodu v celém městě, ale tak základ nedělního výkonu musí být kvalitní 🙂 No a pak už přišlo to očekávané finále – rozdávaly se poslední letošní individuální mistrovské tituly. Tentokrát už byly tratě náročnější a člověk musel nad volbami i chvíli přemýšlet. Dorka po pěkném výkonu doběhla 5. v D16B. Ťapácký souboj v D21C vyhrála Káťa, když skončila 13., Anička udělala bohužel velkou chybu a stačilo to na 23. místo, Hanka byla 30. Ondrovi se běželo v neděli trochu lépe a vybojoval 5. místo v H16C, Kuba R. byl v C finále H18 9. Kuba M. zaběhl skvělý závod a s 12. místem v H21B byl spokojený. Víťa na prvním radiu v lese vedl v Déčkách, na druhém byl druhý, ale nakonec skončil 3. Helena Vavrušová sice udělala velkou chybu na jedničku, ale nakonec to ještě vytáhla rychlým během a nejlepší ťapácký výsledek ve veteránských kategoriích tak byl 10. místo v D55! Já jsem si poseděla pár hodin na shromaždišti, furt dokola refreshovala online mezičasy z lesa a sledovala, jak si vedou ostatní a většinu z nich jsem stihla i na doběhu 🙂 Závod to byl dlouhý (10 kiláků jsem na klasice asi ještě nenaběhala) a rychlý. Trochu jsem doufala v lepší výsledek (třeba do desítky), ale dala jsem do toho všechno, co šlo, a stačilo to na 14. místo v juniorkách, 9 minut za mistrovským titulem.

Tak a příští víkend už prestižní vrchol všech vrcholů – MČR štafet a družstev! 🙂

Gabča